úterý 9. srpna 2016

Rok v Provenci: Lenivá kniha, která se nedá číst s prázdným žaludkem

Autor: Peter Mayle
Originální název: A Year in Provence
Nakaldatelství: Argo
Rok vydání: 2013

„Všude kolem všichni jedli. Trhovci zdarma nabízeli k ochutnání kousky pizzy, růžové odkrojky šunky, kousky salámu s bylinami, kořeněného zelenými zrny pepře, malé kostičky oříškového nugátu. Dietářova vidina pekla.“

Představte si, že sedíte před venkovským domem, zasněně hledíte do záplavy levandulového porostu, v ruce držíte orosenou sklenku toho nejlepšího vína z vaší vlastní vinice a necháte se unášet pocitem naprosté zahálky... Jestli vám to připomíná scénu z filmu Dobrý ročník, jste na správné stopě :-). Neboť za stejnojmennou knižní předlohou stojí tentýž autor jako v případě tohoto prvního dílu volné trilogie. Peter Mayle je původem Angličan, ale už nějaký ten pátek žije ve francouzské Provence a své zážitky s místními usedlíky sepsal do nesmírně zábavné knížečky.



Název koresponduje s obsahem knihy. Autor skutečně mapuje průběh typického roku v této jihofrancouzské oblasti, kapitoly odpovídají jednotlivým měsícům roku. Každé období je pro provensálské starousedlíky něčím významný, ať už se jedná o vinobraní, sběr lanýžů, turistický útok v letních měsících či období zimních mrazů. A nedejbože kdybyste odmítli respektovat jejich zvyky a tradice. Obyvatelé malé vesnice na jihu Francie jsou totiž svérázní, sví, ale zároveň neskutečně sympatičtí lidé.

Předem upozorňuji, že číst tuhle knihu s prázdným žaludkem se nevyplácí. Věřte mi, já to zkoušela a slintala jsem u toho jako bernardýn :-D. Autor s láskou k vlastnímu žaludku a s neuvěřitelnou rozkoší popisuje hostiny, obědy a pozdní večeře sestávající se z mnoha chodů a nejrozličnějších francouzských laskomin. Křehkým salátem, sýry a rozpečeným chlebem máčeným v olivovém oleji počínaje a lanýži a vybraným vínem konče. Z knihy získáte neodbytný pocit, že pobyt na francouzském venkově je vlastně jen série vynikajících jídel a marně se snažíte pochopit, jak je možné, že tito lidé neváží aspoň dvě tuny.

Ostatně celý život spisovatele působí velice poklidně, vláčně a téměř až lhostejně. Každodenní pohodu čas od času přeruší jen vskutku osobití sousedé (případně jiní obyvatelé vísky) či starosti s přestavbou domu, neboť místní řemeslníci jsou sice odborníci na slovo vzatí, ovšem spolupráce s nimi vyžaduje pořádnou nálož trpělivosti.

Kniha se čte nesmírně dobře, jednotlivé příběhy jsou veselé, mají pointu i vtip a není třeba se čtením pospíchat. Čtení si doporučuji užít do posledního písmenka. Vše je popsáno s humorným nadhledem a nesmírnou láskou k jídlu, tradici a vlastně všemu podivně francouzskému. Takže si otevřete skleničku vína a knihu si vychutnejte stejně, jako si Peter Mayle vychutnává pobyt na jihofrancouzském venkově.

Četli jste některou z knih Petera Mayleho? Také ve vás vyvolávají nutkání se okamžitě přestěhovat do Provence? :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář, dělají mi velikou radost :-)