středa 20. prosince 2017

Quietbook aneb není kniha jako kniha

Quietbook je šitá kniha pro děti, plná interaktivních úkolů a údajně zajišťuje dětem hodiny nekonečné zábavy a rodičům hodiny klidu a ticha. Pro to, aby se děti chvíli zabavily samy, jsem ochotna udělat cokoli, dokonce se i proměnit ve švadlenu a trávit veškerý volný čas shrbená s jehlou a nití (a ano, vidím ten paradox :-D). V návodu bylo uvedeno, že ušití trvá cca 40 hodin, ale myslím, že jsem to hravě natáhla na dvojnásobek :-).

Navezla mě to toho kamarádka (které tímto děkuji za podnět) a polotovar jsme objednávaly na Fleru od výrobce Juuva. V současné době už přímo tento quietbook nevyrábějí, mají novou vylepšenou verzi (už ji mám doma pro další dítko, aby měli každý svůj vlastní a ne, nejsem blázen :-D), mají verzi pro holky a pro kluky. Všechno přišlo úhledně zabalené v dárkovém tubusu. O to větší hrůza mě zachvátila, když jsem to všechno vybalila na stůl. První reakce byla –  tak to rozhodně nedám dohromady. No a výsledek posuďte sami.



A protože mě to stálo opravdu hodně práce (a rozpíchaných prstů, zamotaných nití a nevybíravých slov), ráda bych vám tuhle skvělou knihu představila:

1. Úvodní strana
Na první stránce bylo nejhorší vystřihnout písmenka a našít je tam tak, aby se vlezla :-D. Pokud si na stříhání netroufáte, je možné si je nechat vyříznout, tento požadavek stačí zadat při objednávce.



2. Kytka
Pod okvětními lístky se ukrývají obrázky. V návodu byla například zvířátka nebo členové rodiny. Syn miluje cokoli, co má kola, tak jsem tam dala obrázky dopravních prostředků.




3. Farma
Zvířátka, která slouží jako prstoví maňásci a farma s vraty na přezku. Řeknu vám, že vyšít zvířátka byla docela fuška (ovečka se tváří trochu vražedně), ale je to docela roztomilé a se zvířátky se dá hrát divadlo, fantazii se meze nekladou.




4. Velké prádlo
Pračka, do které se dá dát oblečení, koš na prádlo, šňůra s kolíčky a polička s pracím práškem a aviváží, které jsou připevněny suchým zipem, tudíž nic nebrání je z poličky vzít a nasypat/nalít do pračky. Zkrátka kompletní výbava pro malé pradlenky a pradleňáky.

5. Panenka
Moje nejoblíbenější a zároveň nejnáročnější stránka na ušití. Panenka má plnou skříň oblečků, které si vybírá dle počasí za oknem. Skříň se sice trochu kácí, ale nikdo holt není dokonalý :-). Všechno je na suchý zip a přišít ho bylo peklo :-D.




6. Duha
Sluníčko, deštík, louka, duha a kytičky na knoflíky. Aktivita, při které si děti procvičí zapínání knoflíků a barvy.



7. Roční období
Stromeček, který mění výbavu dle ročních období. Všechno drží na patentku.



8. Tvary
Procvičování tvarů. Opět to drží na suchý zip.



9. Pavouček
Děti si můžou omotáváním provázku kolem knoflíků procvičovat jemnou motoriku (jo, pavouk má každou nohu jinak dlouhou, ale aspoň jich má správný počet :-D).



10. Nenasytná žába
Žába pochytá na svůj dlouhatánský jazyk mouchy a pak si na nich pěkně smlsne. Jazyk se i s mouchami dá schovat do kapsy a zavřít zipem.



Nakonec se ještě stránky musí zapéct v troubě s výstuží a obšít. A to je vše. 

Jak se vám líbí? :-)

neděle 17. prosince 2017

Aspoň trochu normální: Dojemná romantická jednohubka

Autorka: Trish Dollerová
Původní název: Something like normal
Nakladatelství: CooBoo
Rok původního vydání: 2012
Rok českého vydání: 2015

„Nejsem zrovna romanticky založenej člověk, ale když krásná ženská pozve kluka v noci na pláž, většinou v tom mořské želvy žádnou roli nehrajou. Na druhou stranu tohle je něco, co bych přesně od Harper čekal: „Takže... budeme nějak pomáhat?“

Víte, co mě přimělo sáhnout po téhle knize? Obálka... Jo, vážně mě obrázek dvou líbajících se lidí uchvátil natolik, že jsem po ni sáhla :-D. Na vysvětlenou dodávám, že jsem bloudila po knihovně s plnou náručí fantasy knih a dětských leporel a snažila se vybrat nějakou „vymývárnu mozku“, což je kniha, která se dobře čte, nevyžaduje žádnou namáhavou mozkovou činnost a na přečtení stačí jedno líné odpoledne s nohama nahoře. Pokud obsahuje nějaký neuvěřitelný romantický příběh s dobrým koncem, tím líp. A vzhledem k tomu, že román vydalo nakladatelství CooBoo, od kterého jsem zatím nečetla vyloženě špatnou knihu, tak jsem to riskla.




Travis je mariňák, který se po nasazení v Afgánistánu vrací do rodného města na zotavenou. Po roce a půl stráveném v ryze mužské společnosti a v náročných podmínkách, kdy musel čelit každodennímu ohrožení života, se mu zdá, že do svého předešlého života nějak nezapadá. Rodiče se rozvádějí, jeho holku mu přebral brácha Ryan a navíc si z mise přinesl posttraumatickou poruchu. Byl totiž svědkem smrti svého nejlepšího kamaráda a teď se každou noc probouzí s hrůzou. A jak se tak poflakuje po maloměstě, potká Harper. Dívku, které kdysi nevědomky neuvěřitelně ublížil a která se najednou stává světlem v jeho ponurém životě.

Na rovinu říkám, že tahle kniha není nic světoborného. Kluk s pošramocenou psychikou potká milou holku, která ho spasí. Nic nového, ani originálního. Ale... Je to napsáno tak upřímně a bez jakéhokoli přikrášlování, že to je velmi čtivá a zábavná záležitost. Žádné hluboké psychologické rozebírání traumat z války, prostě přímý tah na čtenářovy emoce. Travis je obyčejný kluk, nijak zvlášť komplikovaný, který touží jen po klidu a míru, v srdci i v hlavě. Vystupuje stylem dejte mi všichni pokoj, s tím se musím poprat sám. V podtónu je znát trochu smutku „ztracené generace“. Inu, váleční hrdinové to nemají snadné. A Harper je zas obyčejná holka, která má dar Travise „vyléčit“. A funguje jim to. Děj svižně odsýpá, zápletka je jednoduchá, zkrátka nenáročné čtení na pár hodin. Nečeká vás velké drama, ale finále dojme k slzám, a to takovým způsobem, že jste překvapeni, jak se z celkem tuctového začátku mohl stát takový doják.

Líbí se mi i to, že to autorka s přeslazenou romantikou moc nepřehání, Pár polibků, trocha sladkých slov a stačí. Přesně tak akorát, aby to bylo stravitelné a ne kýčovité. Čtenáře se slabší povahou je třeba varovat, že Travis se vyjadřuje místy velmi vulgárně, ale nepůsobí to rušivě, právě naopak, k cynickému vojákovi se to perfektně hodí.

Aspoň trochu normální je zkrátka příjemná oddechovka, která vás pobaví i rozpláče. Takže pokud máte chuť na něco lehčího se špetkou romantiky (vážně jen špetkou, obálka trochu klame), jen do toho :-).

Četli jste? Líbila se? Taky vybíráte knihy podle obálek? :-)

pondělí 11. prosince 2017

Listopadový výcuc a SOUTĚŽ!

Přečtené knihy

V listopadu to nebyla žádná sláva. K zamyšlení mě dovedly knihy Oprawme se od Stanislava Skřičky (recenze) a Domácnost bez odpadů od Bey Johnson (recenze). A pak také skvělá fantasy Ozvěny velké písně (recenze). David Gemmell je prostě skvělý vypravěč.





Blížící se Vánoce jsem chtěla uvítat vánočním naladěním a přečetla tak Štastné a veselé..., tématicky laděné povídky českých autorů, ale nijak nadšená jsem z nich nebyla. Napsané byly sice dobře, ale depresivní a s povznášejícím magickým pocitem blížících se svátků to nemělo mnoho společného.



Jinak mám rozečtený poslední díl Havraních kruhů od Siri Pettersenové s názvem Síla. Četli jste? A těším se na český fantasy debut autora Martina Bečana s názvem Kaziměsti. Kromě toho mám rozepsanou recenzi na Marťanskou kroniku od Raye Bradburyho, je to skvělá kniha, od jejího prvního vydání uplynuly desítky let, ale stále má co říci.

Ostatní aktivity

Green Beauty Market

Moje nejmilovanější kosmetická akce. Pro kosmetiku mám jako osoba ženského pohlaví  prostě slabost a obzvlášť když je přírodní a jen z těch nejvymazlenějších ingrediencí. Již dávno mě nechávají chladnou katalogy Oriflamu a Avonu, kolem obchůdku Yves Rocher také procházím nevšímavě (a že jsem tam kdysi byla pečená vařená). Ale jak mi někdo slíbí, že se budu moci toulat mezi stánky s tou nejpřírodnější kosmetikou, která je u nás k dostání, tak neváhám ani minutu. Vše se odehrávalo v krásných prostorách Prague Gallery Laufen Art of Bathrooms. Vystavovatelů bylo tak akorát, aby to člověk zvládl projít, omrknout a nebolela ho hlava a nohy. Vystavovatelé byli neuvěřitelně milí, zásobovali nás vzorečky, bylo možné si produkty vyzkoušet a na cokoli se zeptat a řada z nich měla i příjemné slevy. Kromě všelijakých krémů, šamponů a vodiček bylo možné okouknout i nejrůznější čistící prostředky do domácnosti a eko pomocníky nebo třeba ochutnat ženšenový čaj Kombe. Nakoupila jsem vánoční dárky i pár drobností pro sebe, očuchala co se dalo, nechala se nalíčit, nabrala inspiraci a už se těším na příští ročník.

Wellness víkend v Karlových Varech

Poprvé jsem byla na wellness víkendu a poprvé v Karlových Varech. A byl to skvělý zážitek. Už dlouho jsem toužila vypadnout z kolotoče práce, péče o děti a každodenních starostí. Tak jsme si se sestrou na Slevomatu našly nabídku víkendu v centru Karlových Varů, s masáží a vstupem do lázeňského bazénového komplexu v ceně.



Bydlely jsme ve čtyřhvězdičkovém hotelu Heluan & Ester a na to, že to měl být odpočinkový víkend, jsme ho pojaly celkem akčně. Sobotní dopoledne jsme strávily plaváním a následnou relaxací v sauně a vířivce v bazénovém komplexu Alžbětinských lázní. S gumovým tělem jsme se pak šly posilnit do super hipsterské kavárny Republica coffee a po dvou hodinách sezení nad cappuccinem a probíráním všeho možného jsme se přesunuly přes ulici na nejlepší bagely, co jsem kdy měla, do BAGEL Lounge. Pak následovala krátká procházka po centru, vypily jsme asi hektolitr zdejší léčivé vody (někteří nadšeně, někteří s menším odporem :-D) a po večeři (která jediná za moc nestála) jsme se přesunuly na masáž a rašelinový zábal. Celý den nás tak vyčerpal, že jsme v osm zapadly s knihou do postele (já vím, možná trochu nuda, ale pro matku dvou dětí největší zážitek :-D).





Neděle si pro nás přichystala krásné slunečné počasí, tak jsme vyrazily na rozhlednu Diana. Jako správné turistky jsme se nahoru vyvezly lanovkou a dolů už záplavami barevného listí sešly samy :-D. Krásné počasí se kolem poledne změnilo v zimu a ledový vítr, tak jsme se šly ohřát a posilnit dortem do Just Cake, výborné. Bylo to skvěle strávený víkend s mojí ségrou a doufám, že ne poslední :-).



Rozhovor se Siri Pettersenovou

Zahrála jsem si na novinářku a šla dělat rozhovor s autorkou trilogie Havraní kruhy. Řeknu vám, že jsem byla pekelně nervózní, ale Siri byla skvělá. Moc milá, příjemná, upovídaná, tak to šlo jako na drátku. Závěrem jsem z ní vymámila autogram a už se těším, na její novou trilogii.



Došitý quietbook!

Došito! Vážně, práce jak na kostele, volný čas nula, ale je hotovo a obávám se, že to dětem nedokážu dát, protože vím, že to zákonitě zničí a už to nebude tak krásné :-D .



První narozeniny

Moje malá princezna slavila první narozeniny. Velký mezník v životě malého dítěte. Oslavili jsme to v kruhu ryze rodinném a bylo to krásné.

A nyní slíbená soutěž:

Soutěží se o knihu Žena z kajuty č. 10 od Ruth Ware. Podmínky:

1.       Aby to bylo trochu tématické, tak by mě zajímalo, jak trávíte adventní čas a jaká je vaše oblíbená kniha s vánoční tématikou :-). Pište, komentujte, jsem zvědavá na odpovědi :-).
2.       Připojte vaši mailovou adresu, ať vás můžu v případě výhry kontaktovat
3.       Dejte like mojí fb stránce Secrets of Monis (není povinné, ale potěší :-)).




Soutěží se do soboty 16. prosince, výherce vylosuji v neděli 17. Tak vzhůru do toho! :-)