Domácnost bez odpadů: Jak žít s minimálním dopadem na životní prostředí

Autorka: Bea Johnsonová

Originální název: Zero Waste Home, The Ultimate Guide to Simplifying Your Life by Reducing Your                                                 Waste

Nakladatelství: PeopleComm

Rok vydání: 2016

„Večer postavíme popelnici na okraj chodníku před domem a než ráno vstaneme, jako mávnutím kouzelné hůlky zmizejí všechny ty obaly od sladkostí, plastové sáčky a použité papírové utěrky. Ale když říkáme, že jsme to vyhodili do smetí, co to skutečně znamená?“

Nikdy jsem se nad tím, kolik produkujeme odpadu příliš nezamýšlela.  Ale poslední dobou mám pocit, že to množství je enormní. Když si vezmu naši domácnost a uvážím, že co druhý den vynesu do kontejneru pytel odpadků a každou chvíli vynášíme plné tašky skla, plastů a ostatních recyklovatelných složek, je to děsivé. A to ani nemluvím o hromadě obalů a jednorázových pomůcek, které mi projdou pod rukama v práci. Když si vezmu, že naše republika má nějakých deset milionů obyvatel a každý vyprodukuju to samé, ne-li víc, je to smutné a alarmující, že to s klidným srdcem tolerujeme. Ale dost moralizování, pojďme se podívat na velmi inspirativní knihu, která má zapříčinila pár změn v naší domácnosti.

Bea Johnson je úžasná osoba, která se nebála a svůj život zbohatlické americké paničky v naleštěné rezidenci převrátila vzhůru nohama a vydala se cestou minimalismu. Jak v životě, tak i v odpadech. Její příklad ukazuje, že možné je všechno a že když se trochu zamyslíme a vyházíme se svých domovů nepotřebné věci a ze své hlavy bojácné a konzervativní myšlení, může se nám žít lépe, lehčeji a ještě nás bude hřát dobrý pocit, že naše planeta kvůli nám netrpí. Nebo aspoň trpí o chlup méně.

Zero waste je poslední dobou docela fenomén. Tato kniha si našla mnoho následovníků a i když sama vím, že do jedné zavařovačky ročně se jako Bea se smetím prostě nevlezeme, přece jen je kniha skvělým návodem, jak si život v mnoha ohledech zjednodušit.

Provází čtenáře celým domem a dává tipy, jak ze svého života vyhodit zbytečnosti a naopak do něj zařadit opakovatelně použitelné věci. V kuchyni se zaměřuje na bezobalové nakupování a domáckou výrobu a ukazuje, jak se vyvarovat jednorázovým obalům na hotová jídla a jak se dá doma kompostovat. Následuje průlet koupelnou, kde zjistíte, kolik zbytečností a nepoužívané a nepotřebné kosmetiky v ní leží. Pro šikovné čtenářky je tam pár receptů na domácí kosmetiku a také různé „léky“.

 „Pokud některé jednorázové výrobky z nějakého důvodu přečkaly zjednodušování vaší kuchyně, říkám vám rovnou, že se jich můžete zbavit. Zbytečně zabírají místo a stojí vás peníze. Peníze patří do peněženky, nevyhazujte je jen tak na skládku!“

Dále se věnuje šatníku - jak jej zjednodušit, aby byl udržitelný a abychom se vyvarovali ránům před přeplněnou skříní s myšlenkou, že nemáme co na sebe. A vzhledem k tomu, že i minimalistická domácnost se musí uklízet, dává pár vychytávek na zcela přírodní čistící a prací prostředky. Také ukazuje, že bezoodpadový styl života funguje i s dětmi, na cestách, a také o Vánocích a jiných svátcích. Závěrem apeluje na čtenáře, že změna v celosvětovém měřítku vždycky přichází pomalu, ale začít musí v nás samotných.

Na konci je kniha doplněna o řadu internetových odkazů s nejrůznějšími zero waste tipy a také s poznámkami pro českého čtenáře (což oceňuji a díky za to) a odkazy na české bezodpadové projekty. A jako bonus je celá kniha tištěna tzv. nízkomigračními barvami na recyklovaném papíře :-).

Mně se kniha moc líbí, je neskutečně inspirativní, na začátku každé kapitoly sama autorka srovnává, jak to měla dříve a co jí změna přinesla. Kniha obsahuje nejen praktické rady a tipy, ale také spoustu návodů a receptů na výrobu běžně kupovaných věcí. Ačkoli je to víceméně učebnice, čte se dobře a většina věcí se dá aplikovat v běžném životě.

K čemu inspirovala kniha mne samotnou?

Rozhodně mě donutila se zamýšlet při každém nákupu, zdali to, co kupuji, opravdu nutně pořebuji a neobejdu se bez toho. Což už mi ušetřilo hromadu peněz, neboť mám někdy tendenci být malinko impulzivní a spoustu věcí pak sice používám, ale v zásadě je mi jasné, že to byla naprosto zbytečná koupě a já bych se bez toho v pohodě obešla.

Také přemýšlím nad tím, jak co nejvíce jednorázových věcí v domácnosti nahradit znovupoužitelnými alternativami, zatím se mi povedlo nahradit odličovací tamponky a sáčky na nákup potravin a zeleniny...  Zúžila jsem výběr nezbytné kosmetiky a čistících prostředků. Šatník jsme povyměňovaly s kamarádkami a každá se tak něčeho zbavila a něco jí zadarmo přibylo, Bea by z nás měla radost :-).

Potraviny se snažím, co nejvíce kupovat nebalené do vlastních sáčků a obalů a jako Pražák využívám toho, že bezobalové prodejny v Praze už dávno nejsou pouhé sci-fi. 

Naučila jsem se odmítat drobné reklamní dárky a pozornosti, zbytečné igelitové tašky a sáčky, omezuju spotřebu jednorázových kelímků a jídelních obalů. Štve mě, že v Praze nemáme kontejnery na biooodpad, takže většinu obsahu našeho odpadkového koše tvoří zbytky z vaření.

Bea Johnson je mi zkrátka svým konáním blízká a sama pociťuji, že čím méně mám věcí, tím se cítím svobodněji a život je mnohem jednodušší.

Myslím, že tuhle knihu by si měl přečíst každý, už jen pro to, aby se zamyslel nad tím, jak neuvěřitelně konzumním způsobem žijeme. A ono si to na přírodě vybírá svou daň. Nechci nějak přehnaně agitovat, sama mám hodně co zlepšovat, ale pokud vám příroda není lhostejná, dejte zero waste šanci.

Slyšeli jste o zero waste? Co na to říkáte? :-)