Červencová pohodička :-)

Pokud bych měla udělat pomyslnou hitparádu nejoblíbenějších měsíců roku, jednoznačně vede červenec. Proč? Protože mám narozeniny, protože je léto v plné síle a já obvykle svůj volný čas trávím u vody, na výletě, venku s knížkou nebo jen sedím na balkóně a líně přemítám, jestli dojít si pro zmrzlinu není příliš velká námaha :-). A taky protože letní noci mají své charakteristické kouzlo, protože velký vůz na mě nadšeně pomrkává z noční oblohy, ať už se nacházím na kterémkoli místě, a taky protože miluju letní rána vonící příslibem nového dobrodružství, o to víc když všichni spáči ještě mají půlnoc a já si užívám ticha a klidu s dobrou knihou a hrnkem čaje na terase/verandě/balkónu. Jo jo, jsem srkz naskrz letní člověk a se zimou na mě nechoďte :-).

Tenhle měsíc jsem toho přečetla víc než dost, důvodem zřejmě bude i to, že jsem dva týdny strávila na dovolené na Lipně, kde není signál, ani internet, tudíž jsem po večerech neseděla u počítače, ale jen četla a četla.

Takže, co stojí za doporučení? Pokud jste milovníci epických fantasy ság, rozhodně by vám neměla ujít trilogie Elénium od Davida Eddingse (recenze). Je to úžasný román ve stylu rytířských dobrodružství a v kombinaci s autorovým umem je to prostě paráda. Dočtena a zrecenzována Plíseň od Siri Pettersenové (můj názor si můžete přečíst tady). A také Řád zlomených křídel  od Aliette de Bodardové (recenze), ačkoli jsem na tuhle knihu četla většinou nijak valně nadšené recenze, tak mě se to líbilo moc :-) .

Odpočinout a utřít pár slz jsem si odskočila ke knize Tisíc polibků od Tillie Coleové (recenze). Je to sice určeno náctiletým slečnám, takže moje zapšklé a sarkastické já s tím občas mělo trochu problém, ale ve výsledku je to krásná romanťárna :-). A pak rozhodně musím doporučit nádhernou knihu Na konci samoty od Benedicta Wellse, která mě hodně oslovila, a nadšenou recenzi si můžete přečíst tady :-).

Taky jsem přečetla Eat Pray Love od Elizabeth Gilbert. Až na tu indickou část, která se táhla jako slimáčí stopa, to bylo fajn, a rozhodně mě to navnadilo podívat se do Itálie a na Bali :-D.

Taky jsem se konečně dostala k přečtení knihy Dvůr trnů a růží od Sarah J. Maasové, kterou jsem vůbec neměla v plánu číst (protože když to čtou všichni a jásavě o tom mluví, rozhodně nepůjdu s proudem, ehm :-D). Zpočátku jsem si říkala, že to je pěkně naivní blbost, ale jo, nakonec mě to chytlo, já si čtení užila a příležitostně se pokouknu po druhém díle.

Výletování

Lipno

Bydlení hned u vody, koupání každý den (ano, opravdu každý den, i když venkovní teploměr ukazuje stěží 12 stupňů, ale to víte, sázka je sázka, zvlášť když jde o bednu výběrového cideru :-D), koukání na hvězdy bez světelného znečištění, prohánění se po přehradě na motorovém člunu, večerní grilování a spaní ve společnosti asi miliónu pavouků :-). Tuhle romantiku jen tak něco nepřekoná.

Hluboká nad Vltavou

Krásný novogotický zámek,který určitě stojí za navštívení. S prťaty jsme prohlídku vynechali, ale ze zámecké věže je nádherný výhled. Za procházku stojí i zámecký park :-).

Český Krumlov

Nádherné jihočeské město se zámkem, medvědy (vlastně už jen jedním), kláštery a divadlem s otočným hledištěm. Mám k němu sentimentální vztah, neboť tady začal náš vztah s mým mužem. Připravte se na spoustu vodáků a turistů, ale kouzlo má Krumlov nezapomenutelné :-).

Opatská stezka ve Vyšším brodě

Pokud budete trávit dovolenou někde poblíž, rozhodně doporučuju projít si Opatskou naučnou stezku ve Vyšším Brodě. Začíná u kláštera (který můžete pochopitelně také navštívit), dlouhá je asi 3,5 km a vede většinou lesem podél potoka. Potkáte krásné vodopády, borůvky, maliny... Zkrátka pro procházku s dětmi ideální :-).

Kavárny

Café Široko

Udělali jsme si i výlet do Českých Budějovic, neboť jsem tam nikdy nebyla, a po náročném výstupu na Černou věž jsme zapadli do velmi milé kavárničky na ulici Široká s příhodným názvem Café Široko. Kavárnička má naprosto pohodovou atmosférou a příjemnou obsluhu a je skvělým místem, kde si dát šálek výborné kávy a k tomu něco malého na zub :-).

Super Tramp Coffee

Můj nejnovější pražský objev. Zapadlá tak, že tajemná komnata v Bradavicích je proti tomu výletní místo, s ležérně pohodovou atmosférou, která vás nutí jen sedět, debatovat o smyslu života a v klídku popíjet espresso s tonikem. Interiér je velmi minimalistické a poněkud hipsterský, ale mě se tahle kavárna v centru Prahy moc líbí a určitě jsem tam nebyla naposled :-).

Jak jste si první prázdninový měsíc užili vy? :-)