Podzim je
definitivně tady. Ačkoli počasí momentálně na náladě nikomu moc nepřidává,
snažím se brát to zvesela :-).
A co mě tedy veselého potkalo?
Naprosté volno
Poslední dny
byly poněkud hektické a svým způsobem stresující. Autoškola, pohřeb, zubařský
kongres, návštěvy doktora a tak podobně. V důsledku toho jsem měla pocit,
že mi trochu docházejí síly a že jsem zkrátka vyšťavená. Můj milý už se nemohl
dívat, jak se láduju čokoládou, abych doplnila alespoň trochu energie a
zareagoval na to tak, že sbalil prcka a vyrazili spolu na pár dní
k babičce na Moravu. A přede mnou se najednou otevřelo pár dní naprostého
volna (já vím, minule jsem tady podobně juchala nad volným odpolednem, tohle je
holt o level výš).
Za což jsem mu nesmírně vděčná a opravdu si toho vážím. Měla jsem pocit, že je
mi zase deset a mám prázdniny :-D. A jak jsem takové volno využila? Četla jsem
si (jak jinak, že), odpočívala, spala, nacpávala se dobrotami (od poslední
těhotenské poradny jsem nepřibrala ani deko, tak je třeba to dohnat a navíc mi
u toho nikdo nevisel na noze a nekřičel, že chce taky :-D). Zkrátka a dobře,
byla to naprostá oáza klidu a pohody.
Lomy Velká a Malá Amerika
Ještě před
týdnem jsem si užívala nádherné babí léto. Ovšem nadšení z krásného počasí by bylo k ničemu, kdybychom to
neoslavili nějakým výletem. A protože si to vyloženě žádalo pobyt
v přírodě, vydali jsme se protentokrát prozkoumat vápencové lomy Velkou a
Malou Ameriku nedaleko Prahy. Procházka to byla příjemná s krásným
a malebným výhledem.
Kokosky
Znáte
Biopekárnu Zemanku? A znáte jejich Čoko-kokosky? Jestli ne, tak nevíte o co
přicházíte, protože jsou fakt výborné. Za poslední dva týdny jsem si je třikrát
koupila a pokaždé dřív než jsem je stačila sníst, jsem našla prázdný obal
v koši. Fakt. Ani jedna kokoska nezůstala. Můj milý se sice tvářil, že
vůbec nemá tušení o čem je řeč, ale vzhledem k tomu, že náš potomek ještě
nedosáhne do poličky a neumí si otevřít balíček sušenek (doufám teda :-D), tak
byl uznán vinným. Aby to odčinil, tak jednou z nákupu přinesl
rovnou čtyři balení těchto kokosových dobrot a že prý jsou jen pro mě. Což
považuju za moc hezké gesto :-).
Pro jistotu jsem jedno balení spořádala rovnou a jedno schovala do tajné
skrýše, neboť další prázdné obaly by mé natěšené chuťové buňky asi nerozdýchaly
:-D.
„Vy jste opravdu krásně štíhlá...“
Tak tohle na
mě vybalila paní ve frontě na záchod ve vlaku do Prahy :-D. Jasně, občas mi
tohle někdo řekl (málokdy tedy cizí člověk), ale slyšet to v osmém měsíci těhotenství mi přišlo opravdu vtipné. Nicméně potěšilo, ne že ne, zvlášť když
mám pocit, že už vypadám jako slonice křížená s velrybou :-).
Svíčky
Jak se na
podzim začnou stíny prodlužovat a večer se stmívá čím dál tím dříve, je načase
vydolovat loňské zásoby svíček. Ovšem ať jsem letos hledala, jak jsem chtěla,
zjistila jsem, že nám z loňska zjevně žádné nezbyly. Tak jsem provedla
nájezd na Ikeu (pod záminkou, že nutně potřebujeme nový pár skleniček) a
dotáhla domů několik kilo (doslova) svíček – velkých i čajových, vonných i bez
vůně. A když už je venku teď tak ošklivo, tak aspoň u nás doma je díky
mihotavým světýlkům útulno :-).
Jak vy si
užíváte podzimu? :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý komentář, dělají mi velikou radost :-)