pondělí 31. října 2016

Mlhy Avalonu: Artušovská legenda pro náročné

Autorka: Marion Zimmer Bradley
Originální název: The Mists of Avalon
Rok vydání originálu: 1984
Nakladatelství: Knižní klub
Rok českého vydání: 2001

 „Ne,“odpověděla Morgaine tak, že ji bylo sotva slyšet. „Zůstanu pannou, dokud si to Bohyně bude přát; s největší pravděpodobností si mě nechá, abych byla oddána při Velkém sňatku. Viviane mi zatím neprozradila svůj úmysl ani přání Bohyně.“

Už v době, kdy jsem byla malá a babička mi četla pohádky, mě fascinovaly příběhy plné chrabrých králů, udatných rytířů, kouzelných předmětů, překrásných princezen a zlých čarodějnic. Není tedy divu, že celý svůj život tíhnu k fantasy příběhům. Král Artuš je legenda sama pro sebe. Je neuvěřitelné, kolik spisovatelů se nechalo mýty o tomto slavném panovníku a jeho blízkých inspirovat. O filmařích ani nemluvě (ach, jak jsem v mládí milovala film První rytíř s Richardem Gerem). Vždyť ani můj oblíbený spisovatel Andrzej Sapkowski nebyl jeho kouzla ušetřen.

Zdroj: debbie-fantasy.blog.cz


Myslím, že hlavní kostru příběhu všichni velmi dobře znají, tudíž by nějaké převyprávění děje bylo jen nošením dříví do lesa, resp. meče na Camelot :-). Ujišťuji vás, že v knize najdete vše, co od této legendy čekáte. Kromě Artuše a rytířů Kulatého stolu také jeho krásnou ženu Gwenhwyfar, statečného Lancelota, Jezerní paní Viviane, Merlina, Artušovu nevlastní sestru Morgaine, proslulý meč Excalibur, hledání Svatého grálu a pochopitelně také kouzelný ostrov Avalon. Autorka tohle téma vytěžila a rozebrala až na dřeň.

Do příběhu vstupujeme před narozením Artuše, ještě za vlády jeho otce Uthera Pendragona. Postupně se dozvídáme okolnosti Artušova narození a jeho nástupu na trůn. Británii totiž sužují nájezdy divokých Sasů a je třeba krále, který zemi sjednotí a nastolí znovu mír. Tím vyvoleným je právě Artuš, který díky Velkému sňatku získá přízeň Avalonu a meč Excalibur. Avalon je posvátná země, kde svaté kněžky slouží Matce Bohyni a jejím rozmarům. Muži se naopak stávají druidy. Ovšem uctívání Bohyně není jediné náboženství, v zemi se postupně rozmáhá raná křesťanská víra a střet pohanství a křesťanství je jedním z ústředních motivů knihy.

Příběh je vyprávěn z pohledu žen, hlavními hrdinkami jsou především Artušova nevlastní sestra Morgaine a královna Gwenhwyfar. Morgaine je vychovávána jako avalonská kněžka sloužící Bohyni, smělá, cílevědomá, pevná ve své víře a službě Bohyni, ale zároveň rozhodná a nezávislá žena. Naproti tomu je Gwenhwyfar zobrazena jako nevinná dívka vychovávána v klášteře, která je provdána za krále. Její víra v Boha ji ovšem naprosto pohltí, až se z ní stává fanatická žena, která má ovšem nemalý vliv na Artuše a jeho rozhodování. Její láska k Lancelotovi a neschopnost porodit dědice taktéž utváří její charakter. Ano, ženy jsou prostě ústředními postavami, ale rozhodně to z knihy nedělá ryze feministickou četbu.

Postavy vůbec nejsou povrchní, naopak jsou důkladně psychologicky rozebrány. Jejich motivy jsou někdy čestné, někdy méně, ale nedá se říct, že by některá osoba byla vyložené záporná či naopak kladná. Nic není černobílé, to, co se původně může zdát jako rozhodnutí ve jménu vyššího dobra, záhy končí katastrofou. Intriky a snaha ovlivnit chod věcí se ne vždy zadaří a když máte v rukou osud celé země, jako v případě krále či Paní z Avalonu, jsou důsledky často dalekosáhlé.

Neméně zajímavý je střet tradičního pohanského uctívání Matky Bohyně, která svou plodností dává život celé zemi a úrodě, a křesťanského Boha, který spolu s kláštery, mnichy, hříchy a odříkáním tvoří naprostý opak Bohyně. Stejně tak se liší i pohled na ženu jako takovou. V matriarchálním kultu Bohyně je žena opěvovaná nositelka nového života, kdežto křesťanství ji vidí jako symbol prvotního hříchu, která by se měla kát a odčinit svoji vinu. A v zemi bohužel není prostor pro soužití obou.

Velmi zdařilá je i výpravnost prostředí. Ať už se jedná o rytířský hrad Camelot, kde při popisu královského hodokvasu, rytířských turnajů či intrikujících dvorních dam máte pocit, že jste se přesunuli o několik století zpět do historie či naopak o popis kouzelného ostrova Avalonu, kde vládnou ženy a páry se milují za svitu beltanských ohňů. Jedná se o žánr fantasy, takže je vyprávění pochopitelně protkáno kouzly a magií, což skvěle doplňuje atmosféru tohoto legendárního příběhu.

Je to skvělá kniha. Ačkoli mi trvalo předlouho než jsem ji přečetla (800 stran prostě dá člověku zabrat :-)), rozhodně ji můžu doporučit všem milovníkům fantasy a všem romantickým duším ztraceným kdesi ve středověku. Dokázala bych o ní vyprávět hodiny a hodiny, neboť příběh krále Artuše mě prostě fascinuje, a protože vás nechci více nudit příliš dlouhým textem, tak mi nezbývá než říci, ať si knihu v klidu sami přečtete. Nebudete litovat.

Četli jste nějakou knihu inspirovanou legendou o králi Artuši? 

2 komentáře:

  1. Skvělé! Knihu neznám, ale zaujala jsi mě. Píšu na seznam.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že se ti bude líbit stejně jako mně :-)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi velikou radost :-)