Strach moudrého muže: Láska na první přečtení

Autor: Patrick Rothfuss

Nakladatelství: Argo, Triton

Rok vydání: 2012 

„Jsi chytrý a okouzlující, a jsi lhář. Vím, jak dokážeš svět ohýbat pouhými slovy.“

Strach moudrého muže je druhý díl série Kronika Královraha. Z této knihy jsem doslova nadšená, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, ta kniha je opravdu výborná, a za druhé, její rozsah je okolo tisíci stran, takže o to déle si ji člověk užije :-).

Děj pokračuje tam, kde nás zanechala kniha první, Jméno větru. Kvothe pokračuje ve studiích na Univerzitě, věnuje se hraní na loutnu a shánění peněz na školné. Ovšem poté, co se dostane do závažného střetu s Ambrosem, svým úhlavním nepřítelem na Univerzitě, je nucen Univerzitu na čas opustit. A tak se vydává do dalekého Vintu, kde se stává důvěrníkem šlechtice Maera Alverona. Na šlechtickém dvoře se ale příliš dlouho neohřeje a osud ho zavede spolu se skupinou žoldnéřů do divočiny vyhledat a zneškodnit skupinu banditů. Stráví noci s Felurian, nejkrásnější ženou světa, projde ademským výcvikem, aby se v závěru knihy opět ve vší slávě vrátil na Univerzitu. A mezitím se snaží najít odpovědi na své otázky.

Zdroj: tridistri.cz

Dovolím si tvrdit, že Kronika Královraha je jedním z nejlepších fantasy příběhů, co jsem za poslední dobu četla. Alespoň pro mě. Má všechno, co mám ve fantasy knihách ráda. Napínavý a čtivý příběh, středověké fantasy reálie, náročné studium a výcvik hlavního hrdiny, netradiční pojetí tradiční magie, osudovou ženu prolínající se celým příběhem… A pochopitelně hlavního hrdinu Kvotheho, který je neobyčejně chytrý, všímavý, nezdolný, schopný si poradit i v těch nejzapeklitějších situacích, a i přes jeho občasnou nafoukanost a neskutečné sebevědomí mu prostě musíte fandit. Protože Kvothe rozhodně není prototyp dokonalého a morálně bezúhonného hrdiny, občas i lže a podvádí, a také chybuje. A právě díky jeho schopnostem mají jeho chyby často dalekosáhlé důsledky. Ale není to jen příběh a hrdina, co mě na knize upoutalo, je to také jazyk, kterým je kniha napsaná. Je prostě krásný. Vyjadřování postav, popisy, to vše je napsáno místy až básnicky. Opravdu se to moc hezky čte. Pochopitelně se na tom velkou měrou podílí práce překladatele (Jana Rečková). 

Ano, kniha mě opravdu okouzlila. Pokud máte rádi fantasy příběhy se skoro až pohádkovým nádechem, tak rozhodně neváhejte a Kroniku Královraha si určitě přečtěte. Nebudete litovat :-).

Četli jste nebo chystáte se číst Kvotheho příběh?